Existují stovky fobií. My si ale řekneme o několika, které se vyskytují vůbec nejčastěji.
Asi nejvíce běžná fobie je strach z pavouků, takzvaná Arachnofobie je asi nejčastější fobie ze všech známých fobii. Tento strach se předává během dětství z rodičů na děti. Pokud se tedy vy sami bojíte pavouků, je to pro to že se jich bál přinejmenším jeden z vašich rodičů a s největší pravděpodobností tento strach přenesete i na své ratolesti.
Další v pořadí je Herpetofobie. Jedná se o strach z hadů, ještěrů a vůbec z plazů, z čehokoli, co je slizké a plazovité. Konec konců, kdo by se těchto tvorů nebál, často si hady spojujeme s tvory jedovatými a vůbec jinak odpornými.
Na našem seznamu nesmí chybět ani Klaustrofobie. Jedná se o strach ze stísněných či uzavřených prostor. Klaustrofobici by neměli jezdit výtahem, nemají rádi ani jízdu v autě, autobuse, či vlaku. Pokud se náhodou ocitnou v prostoře, která jim není příjemná, bývají nervózní a mohou dostat i hysterický záchvat.
Akrofobie je pak strach z výšek, nebo hloubek. Lidé trpící touto fobií mají problémy, pokud se ocitnou někde vysoko, nedej Bože, je-li pod nimi podloží, skrz které je vidět dolů. Takoví lidé mívají problém se stabilitou a často trpí závratí. Vystoupat například na rozhlednu je pro ně nepředstavitelný úkol. Vysoké kopce a výhledy do krajiny, tedy nejsou vůbec pro ně.
Keraunofobie je strach z bouřek, blesků a hromobití. Tato fobie je jedna z nejstarších, co se týče její dokumentace. Již ve starověku se lidé takového nepříznivého počasí báli a přikládali jej za dílo svým bohům. Dnes ačkoli víme, že se jedná o běžné elektrochemické jevy, stále existují početné skupiny lidí, které mají z bouřky strach a bojí se při ní.
Existují pak pochopitelně spousty lidí, které tyto fobie nemají a netrpí ani žádnou jinou. Strach pak naopak vyhledávají, jelikož v nich probouzí adrenalin a oni se pak velmi rádi bojí. Toho se dá docílit několika způsoby, jako je provozování adrenalinových sportů, nebo sledování hororových filmů .