Tyto hory jsou samostatným geomorfologickým celkem masivu Krkonošsko-jesenické subprovincie, jak nám píše Wikipedie. A pokud vás zajímá, odkud mají název, tak je to podle řeky Orlice.
Ale už pojďme do hor. Začneme třeba na té nejvyšší. Je to Velká Deštná a měří kilometr a sto patnáct metrů. Budete-li mít štěstí na počasí, uvidíte z jejího vrcholu Krkonoše, anebo i Králický Sněžník. Odsud se také můžete vypravit dále, zvládnete-li to.
Vyšlápnete-li si na Šerlich, zcela jistě navštívíte i kulturní památku, totiž Masarykovu chatu. Ta zde stojí již od roku devatenáct set dvacet pět. A co by kamenem dohodil je národní přírodní rezervace Bukačka. Jen zde roste přes dvacet druhů chráněných rostlin. A také zde vede další z naučných stezek, takže se máte čeho držet. Tato má „jen“ patnáct kilometrů.
Další výšlapy můžete udělat například na Korunu, nebo Homoli. Anebo zkusit v zátahu celou Jiráskovu cestu. Ano, čtete dobře, po našem klasikovi tak byla pojmenována hřebenovka. To proto, že se v tomto kraji Alois narodil. Tuto cestu začínáte v Broumově, a když projdete Jiráskovým rodištěm, začnete stoupat výš do hor. Když projdete celou cestu, což se dá hravě zvládnout za pár dní, budete jistě rádi vzpomínat. Je na ní tolik zajímavostí, že se sem vůbec nevejdou.
Budete-li zde v zimě, zažijete také hodně hezkých chvil. Zimním radovánkám se můžete odevzdávat skoro všude, je zde spousta ski areálů, takže pokud rádi cestujete na běžkách, stačí si je zde vypůjčit a už můžete fičet po hřebenech a i jinde. Jen pozor, abyste nezabloudili do sousedního Polska.
V jakémkoli období pak můžete navštívit místní pivovar. Tedy kostel. Vlastně ne, pivovar. Totiž, abyste pochopili, ono je to jedno. Prostě ve vesnici Neratov byl starý skoro zřícený kostel. Ten je nyní opraven, a právě v něm je pivovar. No řekněte sami, uvidíte někde ve světě něco podobného?